S věkem automaticky nabíráme?

09.01.2024

Co je na tom pravdy?

S věkem většina z nás přibírá, ale ne všichni. Někdo je naopak ve středním věku štíhlejší než pubertě. Proč tomu tak je? A je to vlastně automatika a správné, že s věkem neustále přibíráme? Podle posledních statistik můžeme vidět průměrné váhové změny během jednotlivých období u Čechů. Mezi 18-29 rokem průměrně každý Čech přibere cca 1,6 kg, od 30-39 let jsou to 2,3 kg, od 40-49 let je to 2,9 kg, od 50-59 let je to 2,7 kg, od 60-69 let je to až 3,9 kg, od 70-79 let je to opět až 3,9 kg a v 80 letech a více většinou přes 3 kg (1). Na druhou stranu, všichni se rodíme stejní. Postupně rosteme, vyvíjíme se, mění se naše tělesná konstituce. Někdo je přirozeně větší, menší, mohutnější, drobnější, ale to jaké % tuku v budoucnu na sobě máme pořád ovlivňuje primárně naše životospráva už v podstatě od dětství. Někdo z nás už od útlého věku sportoval, někdo vůbec, protože ho k tomu rodiče nevedli. Z tohoto pohledu je to nespravedlivé a kdyby si to každý uvědomoval sám jako dítě, že pohyb a strava jsou pro nás důležité i v budoucnu, chovali bychom se možná jinak. Toto můžeme dávat za vinu maximálně rodičům nebo nikomu. Od určitého věku jsme všichni ale dost vyspělí a rozumní na to, abychom pochopili, že pohyb a strava celková životospráva, je důležitá a ovlivňuje náš život. Pokud si to uvědomíme zavčas, žijeme zdravým životním stylem a nepolevíme, můžeme se velice dlouho udržovat fit a nijak zásadně nepřibírat, respektive né více, než je zdrávo. Nepolevit ale několik let, je to nejtěžší. Udržovat věci dlouhodobě, to je na tom to nejtěžší. Člověka ovlivňuje spousta věcí z venčí- různé povinnosti, starosti, náhlé události, psychický stav, těhotenství, nálada, energie a tak dále. To všechno má vliv na naší vůli, disciplínu, priority a přesvědčení. Není tedy pravdou, že naše tělo je přirozeně vedeno k tomu, aby přibíralo přes míru nebo se měnilo tak, že trpíme nadváhou nebo nedostatečným % svalové hmoty. To všechno se stane naším nedostatečným řešením životosprávy, především pohybu a stravy. Dalším faktorem ovlivňujícím, jak se naše tělo postupně vyvíjí z pohledu zdraví (tedy i estetiky), jsou geny. Ty mají ale pouze menší % na vině. Délka života je totiž podle nejnovějších vědeckých výzkumů (např. ve studii 3000 dánských dvojčat) ovlivněná genetickými faktory jen z 20-25 %, zatímco 75-80 % závisí na našem životním stylu a návycích (2). Výjimkou můžou být závažné genetické onemocnění, které negativně ovlivňují naši životosprávu.

Měli bychom si tedy všichni sáhnout do svědomí a říct si, jak moc a jak intenzivně a dlouho jsme dávali svému tělu to, co je správné? Většina z nás se ohlíží zpět a říká si "to když jsem byl mladý, to jsem mohl jíst všechno a nepřibral jsem". Ale je tomu opravdu tak? Člověk má tendenci si tyto vzpomínky idealizovat, protože jsou pro nás většinou nostalgické a příjemné. Skutečnost je ale většinou taková, že člověk měl více pohybu a nebo opravdu nesnědl z pohledu týdne tak kalorická jídla. Dále je možné, že člověk od určitého věku (třeba od 20 let) má kalorický nadbytek, ale pouze nepatrný a něž přibere třeba 10-15 kilo, může trvat roky. Je to v podstatě kontinuální, pomalé, necitelné a neviditelné přibírání, které si člověk není schopen ani uvědomovat. Každý rok přibere třeba 2 kila po dobu 7 let, což znamená 17 g za měsíc a za 7 let je to 14 kilo. Někdy si člověk říká, to je pořád dobrý, to potom zhubnu, až.... Ale občas nepřijde a člověk nevědomky po x letech stojí před zrcadlem se 14 kily navíc.

Je třeba si uvědomit, že tělo se s věkem určitě mění a nebudeme všichni navždy vypadat jako ve 20ti. Ale zároveň si musíme uvědomovat, že se naše tělo mění jen do určité míry a jsou zde věci, které lze hůř ovlivnit - pružnost a pevnost pokožky, vrásky, atd. Zároveň je tu spousta věcí, které my přímo dokážeme zmírnit nebo úplně jim předejít - nemoci, nadváha, obezita, podvýživa, špatná nálada, únava, rychlost našeho metabolismu apod. Můžeme ovlivnit kvalitu našeho života. To jak žijeme a fungujeme uvnitř našeho těla, se projevuje navenek.


(1) MATOULEK, Martin. Manuál úspěšného hubnutí. Praha: NOL - nakladatelství odborné literatury, 2020. ISBN 978-80-903929-8-4.

(2) ROUBÍK, Lukáš. Co je skutečně zdravé? In: Institut Moderní Výživy [online]. 4.2.2018. [vid. datum citování]. Dostupné z: https://institutmodernivyzivy.cz/co-je-skutecne-zdrave/